Žádost o ruku má mnoho podob, od romantické a soukromé až po neobvyklou či extravagantní. Jendo však chybět nesmí, a to zásnubní prsten. Jak tato tradice vznikla?
Od rákosí ke zlatu
Kruh je symbolem věčnosti, proto i zásnubní prsten značí závazek společné cesty životem. Je příslibem a připomínkou budoucího sňatku, na který se oba snoubenci těší, a po kterém jsou pak prsteny zásnubní vyměněny za prsteny snubní. Až do 16. století se tyto dva typy prstenů nelišily, používal se jen jeden. Ve starověkém Egyptě splétali rákosí do tvaru kroužků, to však dlouho nevydrželo, proto se později prsteny vyráběly z kostí, slonoviny a kůže. Staří Římané už uměli zpracovat zlato a železo, jejich ženy tak mívaly prsteny dva. Kamenný či právě železný na doma a zlatý, s vyrytými ornamenty a vzkazy, pro nošení na veřejnosti. Od 9. století byly zásnubní prsteny považovány za šperk a kladl se důraz na jejich vzhled.
Příslib sňatku
Obliba zásnubních prstenů se ještě zvýšila, když papež Innocent III. vydal začátkem 13. století nařízení ohledně období od zásnub do svatby. Zásnubní prsten tak byl symbolem budoucího sňatku, často však nejen z lásky, ale pro majetek nebo rozšíření rodu. Spolu s objevem diamantových dolů v Africe se staly velmi populární diamantové šperky a jejich obliba je dodnes obrovská. Drahé kameny patří i na zásnubní prsten, který by měl být originální a vyjadřovat lásku muže. Výroba prstenů na zakázku umožní dát dámě svého srdce prsten jedinečný a zároveň ho sladit s budoucím snubním prstenem. Právě ženy totiž ke svému zásnubnímu prstenu mívají citový vztah a odmítají ho po svatbě sundat, je tak lepší myslet dopředu a oba prsteny sladit do jednoho typu, aby bylo možné nosit je současně.
Originální šperky jsou vždy ozdobou a dokážou zaujmout na první pohled. U zásnubních prstenů je pak dobré myslet i na to, že se ženy rády pochlubí svým kamarádkám i kolegyním.
